Příloha č. 5
Ověření přítomnosti škrobu na textilii
(orientační zkouška)
1. Význam ověřování přítomnosti škrobu
Ověření přítomnosti škrobu na předmětech kulturního dědictví je vhodné provádět z důvodu zjištění aktuálního stavu předmětu a následné volby konzervátorsko-restaurátorského zásahu.
2. Postup stanovení škrobu
Připravíme si vodný roztok jodu následujícím postupem. V asi 5 ml destilované vody rozpustíme cca 0,3g KI a přidáme 0,1g jodu. Pro samotné stanovení není přesná koncentrace jodu významná. Proces rozpouštění probíhá pomalu, lze jej urychlit např. v ultrazvukové lázni. Po rozpuštění jodu zředíme roztok do 1000 ml a pro opakované používání ho uskladníme v hnědé lahvi. Vzniklý roztok bude mít slabě žlutohnědou barvu.
Na textilní vzorek naneseme kapku připraveného roztoku jodu. Je vhodné ji nanášet na místo lemu nebo z rubové strany. Roztok se musí vsáknout do materiálu. Ihned po vsáknutí vizuálně vyhodnotíme vzniklou skvrnu.
Obrázek 1. Fáze aplikace jodového roztoku
3. Vyhodnocení zkoušky
Pokud se v místě aplikace jodového roztoku vytvořila tmavá skvrna, je na výrobku aplikována úprava škrobem. Skvrna má obvykle tmavomodrou nebo tmavohnědou barvu. Po uschnutí vody se skvrna obvykle opět odbarví (viz. obrázky na konci dokumentu).
Zabarvení je vhodné pozorovat při vhodném osvětlení nebo i proti světlu.
Obrázek 2. Vzhled skvrny po aplikaci jodového roztoku – prokázána přítomnost škrobu
Obrázek 3. Vzhled skvrny po aplikaci jodového roztoku – prokázána přítomnost škrobu
Obrázek 4. Vzhled skvrny po aplikaci jodového roztoku – škrob neprokázán
Tmavá skvrna vzniklá reakcí škrobu a jodu se po uschnutí vody ve většině případů odbarví. Příklad odbarvení je dokumentován na následujících obrázcích:
Obrázek 5. Průběh vysychání kapky jodového roztoku a odbarvení skvrny