VIII. B Netextilní součásti a součástky - anorganické materiály
KOV
Kovové prvky se nejčastěji vyskytují na vrchních součástech lidového oděvu. Tyto kusy oděvu se ze své podstaty nikdy nepraly. Byly a jsou rozmanitě zdobené korálky, knoflíky a jinými kovovými komponentami. Zejména železné a měděné prvky představují pro textil riziko, neboť korozní produkty těchto kovů mohou textil nevratně poškodit svými korozními produkty – viz Obr. 3 a 4.
Obr. 3 a 4 MZM 2014/4 Příklad kovového knoflíku a jeho uchycení. Kombinace kovů.
Postup pro čištění kovových komponent vychází z předpokladu, že se oděvní součást nebude prát. K čištění kovových prvků by se mělo přistupovat jen ve výjimečných případech, pokud si to stav skutečně žádá. Pokud se na kovovém prvku vyskytují nestabilní korozní produkty (oranžovohnědá rez v případě železných prvků, neušlechtilá nesourodá zelená patina na mědi) je možné tyto velmi opatrně odstranit. Nejvhodnějším způsobem čištění je SUCHÉ mechanické pomocí jemného abraziva (např. nejjemnější ocelová vata 0000). Oxid hořečnatý pro čištění kovového prvku na textilu vhodný není, protože je velmi jemný a v případě, že by pronikl do textilu, tak by ho nebylo možné zcela z textilu odstranit.
V případě, že kovový prvek od textilu neodpářeme, musíme počítat s tím, že tento nebude vyčištěn dokonale na celém svém povrchu a i textilní okolí nebude možné zcela ošetřit.
Postup práce
- zajištění vhodného prostředí
- úprava mikroklima pracoviště (světlo, teplota, vlhkost) vůči prostředí, ze kterého se předmět přemisťuje tak, aby změna teploty a vlhkosti nebyla pro materiál předmětu šoková
- zajištění vhodné pracovní plochy
- eliminace rizika zabarvení exponátů OZP (optickými zjasňovacími prostředky)
- zajištění pomůcek
- před započetím samotné práce s předměty je třeba zajistit si alespoň základní pomůcky: ocelová vata (hrubost 0000), štětce, vatové tampony, vatové tyčinky, potravinářská fólie, kancelářská fólie, atd.
- průzkum předmětu, při průzkumu předmětu zvážíme, zda je zásah do netextilní součástky potřebný.
- dokumentace předmětu a míst s netextilními součástkami a dokumentace netextilních součástek. Pořízení detailní fotodokumentace netextilních součástek na textilu pomocí makroobjektivu, případně v mikroskopu. Podrobná fotodokumentace oddělitelných součástek.
- evidence netextilních součástek, na celkové fotografii zaznamenat umístění součástek, případně místa odkud byla součástka oddělena.
Konzervace
Po provedení předchozích kroků, odzkoušení navrhovaného postupu na pomocném materiálu, nebo na okrajovém místě předmětu, se musí zajistit jednotlivé složky předmětu před poškozením - izolováním textilu od netextilu.
Postup konzervace
- před samotným mechanickým čištěním je nutné zajistit ochranu textilu tak, že se kovový prvek odizoluje od textilní části vypodložením pomocí např. plastové fólie, která se používá pro kancelářské účely.
- dále na řadu přichází samotné suché mechanické čištění pomocí velmi jemné ocelové vaty (hrubost 0000). Pokud při čištění napadají pevné částice korozních zplodin a čisticího média do textilu, je nutné částice odstranit vysátím přes síťku či odstranit jemným štětcem.
- dle výsledku mechanického čištění se přistoupí buď k mokrému chemickému čištění nebo k zakonzervování kovového prvku.
- jako mokré chemické čištění korozních produktů na kovovém prvku je možné použít roztok Chelatonu III. Roztok se nanese na vatovou tyčinku a jemně se přejíždí po železném prvku. Roztok Chelatonu III nesmí ulpět na barveném textilu (změna barevnosti u mořidlových barev).
- očištěný kovový prvek je vhodné zakonzervovat roztokem Paraloidu B72 v toluenu (nebo acetonu) s přídavkem 3 % benztriazolu jako korozního inhibitoru. Po dostatečném zaschnutí se Paraloid do textilu již neotiskne.
- kovové flitry je možné očistit vatovou tyčinkou smočenou v ethanolu. Případně je nečistit vůbec.
Preventivní opatření
Předmět je přemisťován z konzervátorského pracoviště do prostoru úložného nebo prezentačního (dokumentační, výstavní prostor), kde musí být vhodné klimatické podmínky.
Preventivní opatření - uložení ve vhodných klimatických podmínkách, které budou představovat kompromis podmínek pro umístění textilu a kovu, je nejdůležitějším a nejúčinnějším krokem, kterým lze minimalizovat poškození textilu v kontaktu se železnými a měděnými prvky. Vhodné prostředí je takové, kdy relativní vlhkost bude odpovídat spodní hranici pro textil, neboť u kovů je nižší. Ideální hodnoty pro uložení kombinovaného textilu je teplota 15 – 20 °C, 45 % RV, http://www.npu.cz/download/1304417278/met25preventivni-pece-opis.pdf.
Jednotlivé oděvní součásti, s kovovými součástkami, by měly být při uložení od sebe odděleny netkanou textilií, aby nedocházelo k případnému otisku kovového prvku na další předmět.
Zajištění předmětu (před poškozením při konzervaci)
Toto zajištění je zřejmé z Obr. 7 až 9.
Obr. 7 Princip zajištění předmětu před poškozením. První vrstva. |
Obr. 8 Princip zajištění předmětu před poškozením. Druhá vrstva. |
Obr. 9 Reálné zajištění předmětu před poškozením. |
Izolování netextilních součástek od textilních pomocí nastřižené plastové fólie
Plastovou fólii nastřihneme tak, aby šla vsunout mezi knoflíky a ochránila prostor mezi nimi (Obr. 7). Tím se zabrání proniknutí odpadajících nečistot do textilu. Pro zlepšení ochrany textilu je lepší použít ještě jednu vrstvu ochrany a z obou stran zasunout pod knoflíky druhou vrstvu folie (Obr. 8), aby nečistoty nezapadly prostřiženou částí fólie do textilu.
Preventivní opatření po skončení zásahu
Předmět lze zabalit např. do netkané textilie (Obr. 10).
Obr. 10 Příklad obalu z netkané textilie pro uložení oděvní součásti
SKLO
Skleněné ozdoby, v podobě korálků a knoflíků, se nejčastěji vyskytují na reprezentativních součástech lidového oděvu, tj. na místech, která jsou minimálně namáhaná. Skleněné aplikace se používají zpravidla na vestách a na doplňcích hlavy.
Vzhledem k tomu, že sklo je inertní materiál, tak jeho přítomnost v podobě korálků textil příliš nepoškozuje. Spíše je důležité při čištění textilu brát zřetel na křehké korálky. Největším nebezpečím pro degradaci barevných korálků (zejména těch s barveným průtahem) je voda, která může barvu z korálků vymývat. Čištění destilovanou vodou je možné, ovšem před čištěním je nutné na vzorku na okrajovém místě provést zkoušku fixace barevné vrstvy. Zkouška je nutná i v případě čištění ethanolem. Čištění korálků spočívá v jejich jemném otírání vatovou tyčinkou navlhčenou v destilované vodě nebo ethanolu. Případně čištění úplně vynechat.
Příklady čištěných předmětů se sklem jsou znázorněny na následujících obrázcích.
Předmět MZM 2014/2
Obr. 11 MZM 2014/2 ženská vesta |
Obr. 12 MZM 2014/2-1 knoflík |
Zelená barva může být vypalovaná, nebo aplikovaná za studena. U barvy za studena může dojít ke smytí vodou. I vypalovaná barva může být citlivá na otěr, pokud není dobře přilnutá.
Předmět MZM 2014/4
Obr. 13 MZM 2014/4 ženská vesta, umístění kovových flitrů s rokajlem |
Obr. 14 MZM 2014/4-2 detail kovových flitrů s rokajlem |
Rokajlové (rocaillové) korálky můžou být čištěné vodou, sklovina a její barva jsou stabilní.
Předmět MZM 2014/5
Obr. 15 MZM 2014/5 vesta
|
Obr. 16 MZM 2014/5-2 knoflík s mačkaným skleněným kamenem z rubínového nebo granátového skla |
Malba může být vypalovaná, nebo aplikovaná za studena. U barvy za studena může dojít ke smytí vodou. I vypalovaná barva může být citlivá na otěr, pokud není dobře přilnutá.
Předmět MZM 2014/6
Obr. 17 MZM 2014/6 knoflík s vinutou perličkou
|
Obr. 18 MZM 2014/6 umístění skleněných prvků |
Obr. 19 MZM 2014/6-1 foukaná perlička z topasového skla vnitřně stříbřená; skleněná perlička ze zakaleného topasového skla |
Obr. 20 MZM 2014/6-2 modré rokajové korálky |
Tyto korálky lze lokálně čistit vodným roztokem (případně s přidáním tenzidu).
Předmět MZM 2014/7
Obr. 21 MZM 2014/7 ženská vesta s korálky
|
Obr. 22 MZM 2014/7-2 sekaný a kulacený rokajl s barveným vnitřním průtahem a foukaná perlička ze skla krystal |
Obr. 23 MZM 2014/7-1 foukané, vnitřně stříbřené perličky ze skla krystal |
Obr. 24 MZM 2014/7-1 detail |
Stříbřené korálky nesmí přijít do kontaktu s vodou, dochází k okamžitému odplavení stříbra. Mohly by být čištěné velmi opatrně na povrchu navlhčeným tampónem. Totéž platí i pro korálky s modrým barveným průtahem.
Postup
- zajištění pomůcek. Před započetím samotné práce s předměty je třeba zajistit si alespoň základní pomůcky: vatové tampony, vatové tyčinky.
- zajištění vhodného prostředí. Úprava mikroklimatu pracoviště (světlo, teplota, vlhkost) vůči prostředí, ze kterého se předmět přemisťuje tak, aby změna teploty a vlhkosti nebyla pro materiál předmětu šoková.
- zajištění vhodné pracovní plochy
- eliminace rizika zabarvení exponátů OZP (optickými zjasňovacími prostředky).
- průzkum předmětu. Při průzkumu předmětu zvážíme, zda je zásah do netextilní součástky potřebný.
- dokumentace míst s netextilními součástkami a dokumentace netextilních součástek. Pořízení detailní fotodokumentace netextilních součástek na textilu pomocí makroobjektivu, případně v mikroskopu. Podrobná fotodokumentace oddělitelných součástek.
- evidence netextilních součástek, na celkové fotografii zaznamenat umístění součástek, případně místa odkud byla součástka oddělena.
Konzervátorský zásah
Pokud jsou korálky zaprášené, opatrně setřít prach pomocí vatové tyčinky. Pokud se rozhodneme pro vlhké čištění (vodou, vodným roztokem tenzidu, ethanolem), nejprve odzkoušíme stálost fixace nanesených barev na okrajovém korálku. Čištění mokrou cestou použít jen výjimečně a opět jen na povrchu korálku. Čisticí roztok se nesmí dostat do průtahu korálku. Pokud byl použit tenzid, tak se musí z místa odstranit otřením korálku destilovanou vodou. Sklo nepotřebuje závěrečnou konzervaci povrchu.
Preventivní opatření
Hodnoty teploty a relativní vlhkosti se volí dle hodnot vhodných pro textilní nosič http://www.npu.cz/download/1304417278/met25preventivni-pece-opis.pdf.