V.1  Čištění textilních předmětů

Úvod

Pro textilní předměty je znečistění nejčastějším problémem, který se musí řešit u každého předmětu jednotlivě. Znečištění, spolu s textilem, může pocházet z běžného prostředí nebo z prostředí archeologického (včetně hrobek). S typem prostředí většinou úzce souvisí i stupeň degradace, který ovlivňuje výběr následných konzervátorských kroků. Čištění textilu je základním konzervátorským úkonem.

Nečistoty

Nečistoty jsou všechny cizí látky, které se během doby na textilním materiálu usadily z ovzduší a z přímého styku s nečistotou. Na uvolnění nečistot má vliv velikost a tvar částic nečistoty. Čím jsou částice menší, tím hůře se odstraňují, zvláště částice menší než 0,2 mikrometru. Tvar může být kulovitý, destičkový nebo zcela nepravidelný. Kulovité částice se údržbou uvolňují lehce, naopak ploché, s velkou stykovou plochou, špatně.

Nečistota může pronikat mezi svazky jednotlivých vláken (hrubá, lehce odstranitelná nečistota), mezi jednotlivá vlákna (nečistota jemnější) i do otvorů a nerovností povrchu vláken (nejjemnější nečistota). Na hloubku průniku má vliv i mechanický účinek (tření), materiál vlákna a jeho vlastnosti (smáčivost, bobtnavost).

Nečistota kapalná (olej) proniká lépe do struktury textilního materiálu než nečistota pevná. Z hlediska vazebných sil se mezi nečistotou a textilem uplatňují síly mechanické, absorpční, elektrické a výjimečně i chemické. Z hlediska čistění je důležitý „věk“ znečistění: skvrny na povrchu, např. usně, staré jen 2 – 3 týdny je třeba považovat za příliš staré a těžko odstranitelné. Platí, že čím je špína starší, tím hůře se odstraňuje. Některé znečistění (bílkoviny a třísloviny) se stárnutím mění a fixují se na materiál chemicky.

Odstraňování nečistot ze sbírkových textilií je prováděno dvěma různými postupy - vstupním a údržbovým.

Vstupní se týká stavu znečistění přijaté akvizice a stavu archeologického nálezu, ovlivněných délkou času před zahájením konzervace, tj. čistěním. Vyčištěné předměty se zpravidla hned ukládají.

Údržbové odstraňování nečistot sbírkových předmětů se týká znečistění, ke kterému dochází během uložení a při práci s nimi (v rukavicích!!!). Množství nečistot je značně závislé na místních podmínkách: na klimatu, na území, místní výrobě, dopravě, na stavu budovy, na nábytku (pracovní, úložný, výstavní), na obalu, na adjustaci. V  místě našeho pobytu a při současných podmínkách se udává asi 20 g nečistot na 1 kg textilu, čištěného „chemicky“.

Zdrojem znečistění z venkovního prostředí je: polétavý prach, plynné znečistění, spalování fosilních paliv z průmyslových objektů, lokálních topenišť, spalovacích motorů.

Zdrojem znečistění z vnitřního prostředí jsou pracovníci a návštěvníci, přístroje a zařízení (kopírky, tiskárny), samotné sbírkové předměty, potraviny, kouření.

Odstraňování nečistot z textilu

Můžeme použít tři způsoby – čištění suchou cestou mechanicky nebo  v roztocích polárních nebo nepolárních roztocích.

Suché čištění

K suchému čištění se používají klasické nástroje, jako jsou kartáče, kartáčky a štětce nejrůznějšího provedení, jemnosti vlasu a tvrdosti, nebo i v případě větších a dobře lpících znečišťujících vrstev se dá použít i kovových nástrojů jako je skalpel, pinzety apod. Při čištění kartáčem je nutné dávat pozor na povrch předmětů, lépe se dají kartáčovat materiály bez aplikací, výšivek, apod. Při práci hrozí jejich uvolnění či oděr. Štětcem se odstraňuje prach lokálně z hůře dostupných míst, např. mezi aplikacemi, výšivkami a v záhybech. Prach z textilních předmětů lze často odstranit i pomocí vysavačů, nejlépe s regulací výkonu. Způsobů čištění vysavačem je několik. Přičemž plochu znečištěného předmětu přidržujeme pomocí ochranné kovové síťky. Povrch textilie vysáváme jen přes tuto síťku. Další možností čištění povrchu textilie je pomocí gumovací houby, nebo prášku. Znečištěný předmět pokládáme na pracovní plochu.

Pomůcky

Postup práce

Odsávání nečistot

Obr. 1: Akumulátorový vysavač a síťka

Obr. 2: Vysávání přes síťku

Obr. 3: Muzeální vysavač MUNTZ - kompaktní, lehký, multifunkční muzejní vysavač se speciální regulací sacího výkonu pro profesionální odstraňování prachu z těžko přístupných míst. Ideální pro použití v konzervátorských dílnách, muzeích, archivech či knihovnách. Foto: internet http://ceiba.cz/

 

Obr. 4, 5: Parní čistič a vodní vysavač ELEKTRA, ATHENA PRO - parní čistič a výkonný vodní vysavač s rotačním separátorem. Dvoukomorový parní čistič vč. extraktoru páry s aktivním vstřikováním. Kombinace parního čističe a vysavače s rotačním separátorem. Disponuje navíc i funkcí extrakčního čištění s přistřikováním chemického prostředku, resp. jeho roztoku do parního proudu. Zvládne též hloubkové "propírání" koberců a čalounění. Foto: internet http://www.rinen.cz/

 

 

Čištění pomocí „gumovací“ houby nebo prášku

Lze použít jen u „hladkých“ materiálů bez aplikací, výšivek apod., hrozí jejich uvolnění či odření předmět se po tomto čištění musí vysát

Obr. 6: Wishab - bílá jemná houba na papír. Foto: http://ceiba.cz/

Obr. 7: Wallmaster - čisticí houba. Foto: http://ceiba.cz/

Obr. 8: Wishab - jemný prášek. Foto: http://ceiba.cz/

Čištění pomocí perlové celulózy

Obr. 9: TEPUR Foto: http://www.tepur.cz/

Proces čištění je znázorněn na Obr. 10 a 11.

Obr. 10: Předmět před čištěním. Foto: L. Dufková

Obr. 11: Detail předmětu v průběhu čištění houbou Wishab. Foto: L. Dufková

Dokumentace

Vypracuje se protokol s fotodokumentací o postupu provedeného čištění. Procesy se v závěru okomentují.


Nahoru