V. ZAJIŠTĚNÍ PRACOVNÍ PLOCHY
V.A POZOROVÁNÍ PŘEDMĚTŮ V UV SVĚTLE
Zajištění práce s exponáty se týká optických zjasňovacích prostředků jak na pracovní ploše, tak na předmětech samotných včetně OZP u konzervátorských materiálů.
Optické zjasňovací prostředky
Existuje mnoho chemických látek, které v UV světle vykazují luminiscenci. Je to jev, kdy látka absorbuje elektromagnetické záření v UV oblasti a následně vyzáří kvantum světla v oblasti jiných vlnových délek, nezřídka i v oblasti viditelné. Absorbuje se vždy ta část elektromagnetického záření, které svou energií odpovídá přechodu elektronu ze základní hladiny na excitovanou hladinu. Po excitaci může docházet k interním přechodům elektronů mezi hladinami (nezářivé přechody), zbytek absorbované energie se vyzáří v podobě elektromagnetického záření o energii nižší, než byla energie absorbovaná. To se projeví posunem až do viditelné oblasti elektromagnetického záření. Podle doby projevu luminiscence pak rozlišujeme fluorescenci (trvá pouze po dobu ozařování objektu primárním zářením) a fosforescenci (doznívá i po skončení ozařování).
Vznik fluorescence je těsně vázán na molekulovou strukturu látek a na přítomnost chromoforů,tedy charakteristických vazebných seskupení, které pak mají za následek absorpci elektromagnetického záření. Chromofory bývají buď funkční skupiny, nebo to mohou být i některé typy vazeb, např. nenasycené vazby. Takové chromofory jsou obsaženy zejména v organických látkách a můžeme přímo sledovat absorpci UV-VIS záření takovými látkami (Tab. V.A 01).
Tab. V.A 01 Chromofory
Chromofor | λmax (nm) | Chromofor | λmax (nm) |
Aldehydy | 300 | Ketony | 290-300 |
Alkeny | 180-220 | α,β-nenasycené | 210, 240-260, 340 |
Amidy | 200, 215-220 | Konjugované dieny | 260-280 |
Anhydridy kyselin | 210-220 | Karboxylové kyseliny | 210 |
Azidy | 280-300 | α,β-nenasycené | 250 |
Azolátky | 385, 386, 400 | Laktamy | 200, 220-240 |
Disulfidy | 220, 250-300 | Laktony | 210-230 |
Estery | 210 | Sulfidy | 205, 218, 240 |
Iminy | 230-260 | Thioamidy | 340-360 |
OZP jsou barvivem charakteru substantivního, kyselého, disperzního, kationaktivního a podobně jako barviva se také aplikují. Liší se i svojí afinitou k materiálu, na který je tento prostředek aplikován. Každé barvivo vlivem chemického složení vykazuje určitou stálost vybarvení. Stálost vybarvení odpovídá stupni fixace barviva na barvený materiál a stálosti barviva vůči rozkladu světelným zářením nebo působení chemikálií (stálost ve vodě, v prací lázni, potu a pod), stálost v otěru, v žehlení. Stálost OZP ovlivňuje schopnost vázat se na materiál a kvalita dodržení aplikačních postupů. Nestálost těchto prostředků pak způsobuje jejich migraci do okolí, kterého se jejich nositel dotýkal. Tento přenos je účinný zejména ve vodném prostředí.
Nejpoužívanější OZP jsou látky na bázi derivátů stilbenu.
stilben λmax = 295nm |
Použití OZP
Druhy, vlastnosti a použití OZP se v průběhu času měnily. Výrobci jednotlivých značek OZP byli nebo jsou: IG (Blancophor), Geigy (Tinopal), Ciba (Uvitex), Sandoz (Leukophor), ČSSR (Rylux).
OZP jsou fluorescentní barviva používaná v textilním průmyslu k optickému bělení textilního materiálu (celulózových vláken, vlny, přírodního hedvábí, syntetických vláken i pro zjasňování hmoty vyráběných vláken). Prvním, prakticky použitelným, fluorescenčním barvivem s příbuzností k celulózovým vláknům byl: octan b-methylumbelliferonu, pod obchodním názvem Ultralin-Ultrazelle, který se již nevyrábí, ale je součástí historických předmětů po roce 1937.
OZP se přidávají do běžných pracích nebo čisticích prostředků. To je také důvod, proč se tyto prostředky nemohou pro praní textilních, papírových či kožených sbírkových předmětů používat.
Ochrana předmětů kulturního dědictví vyžaduje, že nebudou druhotně zasaženy cizí fluorescenční látkou při jakékoliv manipulaci s nimi. Přítomnost fluoreskujících látek je nevhodná především v prostředí, ve kterém má probíhat průzkum předmětů.
Protože se OZP aplikují do pracích prášků, mýdel, papíru, textilu a umělých hmot, je třeba včas předměty, obsahující tyto látky, identifikovat pomocí UV lampy a izolovat, zjistí-li se, že nejsou stabilní. Tyto nestabilní kontaminanty je nutné z pracovního prostoru, kde má probíhat práce s předměty kulturního dědictví zhotovených z organických materiálů, odstranit.
V.B STANOVENÍ OPTICKÝCH ZJASŇOVACÍCH PROSTŘEDKŮ (OZP)
Identifikace OZP je vstupním úkonem, před každým započetím práce a provádí se u každého pracovního nebo pomocného předmětu a materiálu, který jsme ještě nekontrolovali (včetně další šarže již prověřeného prostředku). Výskyt OZP se identifikuje pomocí UV lampy, následně se provádí zkoušky jeho stálosti a ta se kontroluje opět pomocí UV lampy. Důkaz stálosti OZP se fotograficky dokumentuje.
Identifikace OZP se průběžně provádí ve třech polohách pomocí UV lampy:
prostředí
předmět
konzervační materiál
PROSTŘEDÍ
Pracovní postup při identifikaci OZP
Vybereme si manipulační (pracovní) prostor pro zjištění přítomnosti potenciálních fluoreskujících kontaminantů (úložný, dokumentační, pracovní, prezentační, přepravní).
Místnost zatemníme až na jedno světlo, které zhasínáme po zapnutí UV lampy.
UV lampu rozsvítíme a kontrolujeme jednotlivé pracovní plochy, pracovní předměty, konzervátorský a restaurátorský materiál, apod. na přítomnost fluoreskujících kontaminantů (OZP) – Obr. V.B 01.
Z daného prostoru, kde se má manipulovat s předměty kulturního dědictví, nejdříve odstraníme všechny fluoreskující předměty.
Vyřazené věci uložíme mimo daný pracovní prostor (do skříně, do jiné místnosti).
V případě potřeby vyřazené věci nahradíme takovými, které nestálé OZP neobsahují.
Prostor vrátíme k původnímu světelnému režimu.
Takto zajištěný prostor je připraven pro umístění předmětu kulturního dědictví.
Výsledky pozorování okomentujeme v krátké zprávě. Do dokumentace uvedeme, že před zahájením práce se v pracovním prostoru nevyskytovaly nestálé fluoreskující látky.
Do prostoru můžeme nyní umístit předměty kulturního dědictví.
Obr. V.B 01 Stolní lampa s UV trubicí typu BLB. Ve tmě svítící UV lampa identifikuje fluorescenční barvivo obsažené v materiálech umístěných na filtračním papíru a pracovní ploše, které neobsahují OZP fRŠ
Poznámka: Pro další používání je užitečné si předměty a pomůcky (např. prostředky pro údržbu), prozkoumané pod UV světlem, označit štítkem s písmeny OZP. Pokud symbol OZP přeškrtneme, pak to znamená nepřítomnost fluoreskujících látek, nebo přítomnost stálých OZP. Stejně se provádí záznam u restaurátorského materiálu.
PŘEDMĚT
Pracovní postup při identifikaci OZP
Zkoumaný předmět, položený na podložce bez OZP, osvítíme světlem UV lampy a zhasneme pracovní světlo. Nedošlo-li k fluorescenci na zkoumaném předmětu, okamžitě UV světlo zhasínáme.
Reaguje-li předmět fluorescencí, zhasínáme UV světlo po čase nezbytně nutném pro zjištění a záznam míst jejího výskytu (kresbou, špendlíky, případně informační fotografií). Přítomnost OZP na předmětu má různé příčiny: na textil se dostane při jeho hotovení, při údržbě z pracích prostředků či z běžného zacházení nebo při aplikaci nevhodných konzervačních postupů.
Obnovíme původní světelný režim.
Poznámky:
Čas, ve kterém je předmět vystaven UV záření, zkracujeme na co nejkratší dobu.
U současných výrobků se výskyt OZP na předmětech také dokumentuje. Fotodokumentací fluorescence se předejde zbytečnému poškozování materiálu důsledkem opakovaného ozáření UV světlem (záření se sčítá). Tato fotodokumentace je také důkazním podkladem pro identifikaci způsobu zhotovení, údržby a konzervátorsko–restaurátorských zásahů.
Výskyt fluorescence může znemožňovat průzkum předmětu nebo může jeho výsledky zkreslovat.
U přítomného fluorescentního barviva se následně zjišťuje jeho mokrá stálost, která ovlivňuje další konzervátorské kroky. Nestálé fluorescentní barvivo může zapouštěním ve vlhku poškodit originál, který původně OZP neobsahoval (viz Obr. V.B 02).
Obr. V.B 02 Ukázka zapuštění OZP do předmětu z jiného předmětu při mokré konzervaci fMZ
Předmět, u kterého byl nestálý OZP zjištěn v celé ploše, musí být konzervován (zejména v mokrých procesech) samostatně, izolovaně od ostatních předmětů. Důsledky nedodržení izolace takového předmětu jsou patrné z Obr. V.B 02.
Přítomnost nestálého OZP na části předmětu nedovoluje na tomto předmětu provést mokré konzervační postupy.
KONZERVAČNÍ MATERIÁL
Pracovní postup při identifikaci OZP
Konzervátorský materiál nesmí obsahovat nestabilní OZP.
Současně prodávané šicí nitě jsou např. již barveny stálými OZP a mohou se použít k restaurování. Vedle nich se stabilním OZP barví další druhy restaurátorského materiálu. Restaurátorský zásah provedený těmito materiály je v UV světle dobře identifikovatelný (Obr. V.B 03).
Obr. V.B 03 Krajka restaurovaná materiálem s OZP ve světle UV lampy fMZ