Příloha 1
Legislativní požadavky na klima vnitřních prostor budov
Informace pro uživatele
Tento dokument tvoří přílohu k dokumentu Metodika vytvoření trvale udržitelného prostředí pro uložení tradičních oděvních součástek v depozitářích.
Vypracoval
Textilní zkušební ústav, s.p., Brno, IČO: 000113251, Centrum technické normalizace, Mgr. Petr Benešovský, PhD.
Obsah
1 Úvod
2 Parametry, ovlivňující kondici textilních sbírkových předmětů
3 Environmentální požadavky na archivy a muzea v legislativě a dalších odborných pramenech
4 Závěr
Literatura
1. Úvod
Textil je jednou z nejstarších civilizačních vymožeností lidské společnosti. Obklopuje nás v takové míře a na tolika různých místech, že jeho přítomnost považujeme za samozřejmou. Není proto žádným překvapením, že textilní exponáty tvoří též významnou část sbírek muzeí.
V současnosti lze v mnoha oborech lidské činnosti sledovat trend „od syntetického zpět k přírodnímu“. Spousta směrů alternativní medicíny využívá výtažků z bylin, vyrobených podle historických receptur, v zemědělství jsou zase patrné „bio“ tendence, tedy snaha o návrat k přirozenému pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat bez umělých hnojiv, hormonů a dalších výdobytků moderní doby.
Tyto tendence jsou patrné též v textilním průmyslu. Objevuje se například biobavlna, pěstovaná s omezeným využíváním syntetických hnojiv a pomocných chemikálií při sklizni a velkou renesanci zažívají prakticky všechna přírodní textilní vlákna, jejichž produkce byla s nástupem syntetických vláken z ekonomických i technických důvodů výrazně omezena (len, konopí, kopřiva aj.). Je patrná též snaha o renesanci přírodních textilních barviv. Kromě toho jsou v současnosti v přírodě hledány další potenciální zdroje textilních materiálů.
V souvislosti s tímto trendem jsou oprašovány staré technologie a receptury, na jejichž základě se budují nové, moderní metody výroby, zpracování a úpravy textilu. Klíčovou roli v tomto procesu sehrávají muzea, kde je uchováván historický textil.
Aby bylo možné využívat originálních historických textilií k dalšímu studiu původních materiálů a výrobních, barvírenských a úpravárenských technologií co nejdéle, je třeba zajistit jim optimální podmínky ve všech prostorách, ve kterých se v muzeích nacházejí. Jedná se nejen o prostory depozitářů a expozic, ale také prostory pracoven a další místa, kde se historický sbírkový exemplář vyskytuje a může pohybovat.
Tato práce shrnuje problematiku vlivu prostředí na sbírkový textil v kontextu požadavků, stanovených na vnitřní prostory budov národní či mezinárodní legislativou.
2. Parametry, ovlivňující kondici textilních sbírkových předmětů
Na sbírkové předměty uložené v depozitářích, odborně zpracovávané na pracovištích konzervování-restaurování a vystavované v expozicích, působí celá řada vnějších faktorů, které zapříčiňují jejich často nevratné poškození. U textilních sbírkových předmětů jsou vzhledem k velikému volnému povrchu vláken degradační procesy rychlejší než u předmětů z jiných materiálů. U textilií se v literatuře uvádí mj. následující faktory (1), (2):
Vliv kyselin, zásad, vzdušných polutantů a dalších chemikálií – může být u některých materiálů (například kombinace zásada + vlna) vysoce destruktivní. Problémem pro textil mohou být též neoddělitelné (vlákna) či oddělitelné (kovové knoflíky, přezky apod.) kovové materiály. Též vyšší koncentrace některých běžně se vyskytujících plynných polutantů (SO2, NO2 apod.) mohou za určitých okolností vyvolat korozivní působení.
Vliv světla – světlo působí zejména na vlnu a hedvábní, kterým silně zhoršuje mechanické vlastnosti. Často způsobuje též změnu barevného odstínu u všech druhů vláken. Podrobně se vlivem světla na muzejní exponáty zabýval grantový projekt RN19982000008 „Vliv světla a ultrafialového záření na archivní dokumenty“, jehož nositelem byl Národní archiv v Praze. V této práci jsou podrobně zpracovány mechanizmy účinku světelného záření, způsob měření a jsou zde navržena opatření.
Vliv vzdušné vlhkosti – obecně textilním vláknům nesvědčí ani příliš nízká vzdušná vlhkost (pak se lámou a křehnou), ani příliš vysoká (bobtnání, riziko plstění u vlny, zvýšené riziko výskytu plísní a bakterií).
Vliv teploty – mluvíme-li o běžných „pokojových“ teplotách, pak není teplota kritickým parametrem. Nebezpečí představují pouze rychlé změny teploty, kdy může dojít ke kondenzaci vzdušné vlhkosti na předmětu a následně se projeví všechny nepříjemné důsledky vysoké vlhkosti (například při náhlém přenosu textilie z klimatizovaného prostoru do venkovních prostor za chladného počasí).
Vliv bakterií, plísní, a hmyzu – přírodní textilní vlákna jsou dobrou živnou půdou pro baktérie, plísně a hmyz (například moly). V případě bakterií a plísní růstu napomáhá zejména vysoká vlhkost.
V praxi se textil může dostat do kontaktu s kyselinami, vzniklými reakcí vzdušných polutantů, jako například oxid siřičitý, resp. oxid dusičitý, s vodou za vzniku kyselin (sírové, resp. dusičné). Světlo představuje kritickou veličinu nikoliv při skladování, které se děje obvykle v temných depozitářích, ale při vystavení v expozici či při dlouhodobém pracovním výkonu na předmětu. Také vzdušná vlhkost a zejména její rychlé výkyvy (například při přenášení mezi jednotlivými místnostmi a budovami) může významně zkrátit životnost sbírkového předmětu. To samé platí pro teplotu, u které nevadí dlouhodobé kolísání v rámci několika teplotních stupňů, pokud se neděje skokově. Na to je třeba myslet zejména při transportu předmětu, a to především v období, kdy se teplota venku výrazně liší od teploty v budovách. Ke zvážení je zde využití řádně aklimatizovaných izolovaných přepravních pomůcek (krabic, tubusů). Plísně a baktérie představují zprvu neviditelné riziko, které si sbírkový předmět může na sobě nést již z dob, kdy byl používán, ale projeví se až v „příhodných“ podmínkách – například ve vlhkém sklepním prostoru.
Mikroskopické houby (plísně)
Plísně jsou vláknité houby. Jsou to jednobuněčné až mnohobuněčné organismy, které vytvářejí vláknité povlaky na povrchu nebo uvnitř různých substrátů. Jejich typickým znakem je tvorba spór, kterými se rozmnožují. Vyskytují se prakticky všude (v půdě, na rostlinách, ve vzduchu aj.). Snadno se přenášejí ovzduším, prostřednictvím živočichů a prachem. Plísně se zúčastňují na rozkladných procesech organických látek a podílejí se tak na jejich degradaci. Různé druhy plísní produkují různé metabolity, které mohou být vysoce toxické. Metabolity některých plísní naopak mohou mít antibakteriální účinky. Některé plísně (například Penicillium notanum) produkují toxické látky (v tomto případě notanin a xanthocilin) a zároveň antibiotika (v tomto případě penicilin). Plísně dokážou přežít velmi dlouhá období v pro ně nepříznivých podmínkách (například v mrazu) a „probudit se k životu“ ve chvíli, kdy se podmínky změní.
Vzhledem k tomu, že historické textilní materiály jsou organického původu a navíc často kontaminované potem, prachem, špínou apod., mohou pro plísně či baktérie sloužit jako zdroj živin. Plísně a baktérie je pak mohou enzymatickým štěpením destruovat a dále se na textilním substrátu množit.
Výskyt plísní v interiérech budov
I když jsou v různých částech světa obecně různé podmínky pro růst plísní, v prostředí běžných interiérů typu obytných prostor či kanceláří se prakticky všude vyskytují zejména plísně z rodů Penicillium, Cladosporium a Aspergillus a také kvasinky (což je jiný typ mikroskopických hub) – viz. Tabulka 1. Lze tedy předpokládat, že i v našich identických zeměpisných šířkách budou prevalentní právě tyto rody.
Tabulka 1. Nejfrekventovanější rody plísní v běžných prostorách v různých částech světa (3), (4), (5)
|
lokace |
Typ budovy |
Nejvíce se vyskytující plísně |
Zdroj dat |
|
USA, Cincinnati |
Obytné domy, bez poškození vlhkostí |
1) Cladosporium 2) Aspergillus 3) Penicillium |
(3) |
|
Finsko, hlavně Helsinky |
Kanceláře, bez i s poškozením vlhkostí |
1) Penicillium 2) Kvasinky 3) Cladosporium |
(4) |
|
Čína, Taipei |
Kanceláře, bez poškození vlhkostí |
1) Penicillium 2) Kvasinky 3) Cladosporium |
(5) |
Příčiny přítomnosti plísní na textilních sbírkových předmětech
Existují v zásadě dva procesy, jejichž výsledkem je textilie porostlá a poničená plísní:
- plíseň se na textilii dostane z okolního prostředí až v prostorách muzeí a vzhledem k příznivým podmínkám (například ve vlhkém sklepním prostoru) se zde začne množit.
- Plíseň na textilu přežívá ve stadiu vegetativního klidu již z období, kdy ještě předmět nebyl muzejním exponátem, tedy buď z časů, kdy se užíval, nebo z dob jeho skladování v domácnostech, na půdách apod. Poté se při přemístění do prostor s příznivými podmínkami začne množit.
V praxi lze nejčastěji předpokládat kombinaci obou procesů. Těžko bude možné zcela vyloučit přítomnost plísní na předmětu, přijímaném do sbírky muzea (plíseň v nižších koncentracích nemusí být vizuálně zaznamenatelná) a stejně tak nelze zcela vyloučit přenos z okolí při manipulaci s předmětem v přípravnách, kancelářích, depozitářích, fotografických ateliérech a dalších prostorách muzeí. Na tomto místě je vhodné poznamenat, že zatímco podmínkám v depozitářích či expozicích se věnuje poměrně značná pozornost, v málokteré muzejní instituci je pomýšleno též na další prostory, ve kterých se sbírkový předmět může nacházet, jako jsou kanceláře, dokumentační a konzervátorská pracoviště aj., a ve kterých může být kontaminován plísněmi či baktériemi.
3. Environmentální požadavky na archivy a muzea v legislativě a dalších odborných pramenech
V této kapitole se zaměříme na parametry vnitřních prostor budov, které se objevují v legislativních dokumentech a které mají bezprostřední vliv na kondici sbírkových předmětů. Přestože téměř žádný z dokumentů nepokrývá přímo prostory muzeí, mohou doporučené limity sloužit jako indikativní hodnoty, s nimiž je možno do jisté míry pracovat i v prostorách depozitářů či pracoven.
Poznámka: Vyhlášky jsou závazné dokumenty, limity v nich uvedené by měly být dodržovány. Normy obecně závazné nejsou, závazné jsou jen ty z nich, na které je odkazováno v evropských nebo národních legislativních dokumentech (směrnice, vyhlášky, zákony, ...).
3.1. Zákon č. 122/2000 o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a Vyhláška č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb. O ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů (6)
Dokumenty se sice, jak název napovídá, přímo týkají muzeí a sbírek, ale zabývají se spíše administrativní evidencí sbírek. Deklarují pouze velmi obecné zásady práce se sbírkami muzejní povahy. V §9 ukládá zákon vlastníkovi sbírky mj. „zajistit ochranu sbírky před poškozením, zejména nepříznivými vlivy prostředí“. §1 Vyhlášky stanovuje, že „Režimem zajišťujícím ochranu a trvalé uchovávání sbírek muzejní povahy (dále jen "sbírka") a jednotlivých sbírkových předmětů se rozumí ... b) uchovávání sbírkových předmětů v prostorách, v nichž jsou podle jejich povahy zajištěny odpovídající fyzikální a chemické podmínky, kterými jsou zejména stálá přiměřená teplota vzduchu, stálá přiměřená vlhkost vzduchu, minimální prašnost, ochrana proti světelnému záření, ... , pravidelné ošetřování sbírkových předmětů jako ochrana před působením škodlivých organismů jako jsou bakterie, houby, plísně a hmyz a před jiným biologickým poškozením a před korozí“.
3.2. Norma ČSN ISO 11799 Informace a dokumentace — Požadavky na ukládání archivních a knihovních dokumentů (7)
Jedná se o normu, stanovující charakteristiky univerzálních depozitářů, užívaných pro dlouhodobé uložení archivních a knihovních materiálů. Byť je z textu zřejmé, že popisuje spíše archivy knihoven či úřadů a nikoliv depozitáře historických sbírek, lze předpokládat, že tyto prostory budou mít velmi blízko k depozitářům muzeí.
Tabulka 2. Vybrané limity pro prostory na ukládání archivních a knihovních dokumentů (7)
|
Typ znečišťující látky |
Max. objemový zlomek (ppb – počet částic polutantu v 109 částicích) |
Max koncentrace [µg . m-3] |
||||
|
SO2 |
5-10 |
- |
||||
|
NOx |
5-10 |
- |
||||
|
O3 |
5-10 |
- |
||||
|
CH3COOH (kyselina octová) |
< 4 |
- |
||||
|
HCHO (formaldehyd) |
< 4 |
- |
||||
|
Prachové částice včetně spór plísní |
- |
50 |
||||
|
|
||||||
|
Materiál |
Teplota [°C] |
Relativní vlhkost [%] |
||||
|
Min. |
Max. |
Přípustná denní změna |
Min. |
Max. |
Přípustná denní změna |
|
|
Papír optim. Uložení |
2 |
18 |
±1 |
30 |
45 |
± 3 |
|
Pergamen, kůže |
2 |
18 |
±1 |
50 |
60 |
± 3 |
Norma také sleduje stejný cíl, a to vytvoření podmínek pro optimální a dlouhodobé skladování archiválií. Zaměřuje se na archivaci papírových dokumentů, fotografií, filmů a záznamových médií (gramofonových desek, magnetofonových pásek, optických disků). Mnohé z těchto dokumentů se nacházejí též v muzejních sbírkách. Kromě obecných požadavků na konstrukci samotných budov archivů, regálových a úložných systémů, norma obsahuje maximální přípustné hodnoty znečišťujících látek v prostorách archivů a doporučené rozsahy teplot a vlhkostí prostor pro skladování různých materiálů, viz. Tabulka 2.
3.3. Vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů (8)
Dokument se týká spíše organizace a formy archivování spisů, zajímavá je ale Příloha č. 5 k vyhlášce, obsahující mj. tabulku s doporučenými parametry relativní vlhkosti a teploty pro uložení archivních a knihovních materiálů. Tato tabulka je velmi podobná tabulce v normě ČSN ISO 11799 (v původním znění vyhlášky byla tato norma jako zdroj dat i uváděna, limitní hodnoty se však v obou dokumentech mírně liší - viz Tabulka 3).
Tabulka 3. Doporučená relativní vlhkost a teplota pro uložení archivních a knihovních materiálů (8)
|
Materiál |
Teplota [°C] |
Relativní vlhkost [%] |
||||
|
Min. |
Max. |
Akcept. změny |
Min. |
Max. |
Akcept. změny |
|
|
Papír optim. Uložení |
2 |
18 |
±1 |
30 |
50 |
± 3 |
|
Pergamen,kůže |
2 |
18 |
1°/h |
50 |
60 |
3°/h |
3.4. Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb (9)
Pro zajímavost uvádíme i výňatek z tohoto dokumentu, jehož smyslem je ochrana osob, nikoliv sbírkových předmětů. Upravuje mj. max. hodinové limity škodlivých polutantů a prachu ve vnitřním prostředí budov (ve výčtu prostor nejsou ale uvedeny kancelářské prostory či byty) a dále limity pro teplotu, vlhkost, výskyt plísní, baktérií a roztočů. Zajímavé je, že mnohé sledované polutanty (viz. Tabulka 4) se shodují s látkami, jejichž limity jsou uvedeny v ČSN ISO 11799 (Tabulka 2).
Hodnoty v tabulkách 2 a 4 představují zajímavé srovnání požadavků na archiv na jedné straně a na obytné prostory na straně druhé. Například u koncentrace NOx a O3 je požadavek na prostory archivu o cca řád přísnější než na obytné prostory.
Samostatným požadavkem je, aby klimatizace nebyla zdrojem žádné kontaminace!
Tabulka 4. Předepsané parametry vnitřního prostředí pobytových místností některých staveb (9)
|
Parametr |
Limitní hodinové koncentrace |
Poznámka |
|
Teplota – ubytovací zařízení |
Teplé období roku 24,0±2,0 °C Chladné období roku 22,0±2,0 |
Měřeno na kulovém teploměru |
|
Relativní vlhkost vzduchu |
Teplé období roku max. 65% Chladné období roku min. 30% |
|
|
Koncentrace bakterií ve vzduchu |
500 KTJ/m3 vzduchu |
KTJ – kolonie tvořící jednotky Měřeno dle ČSN ISO 48331 |
|
Koncentrace plísní ve vzduchu |
500 KTJ/m3 vzduchu |
KTJ – kolonie tvořící jednotky Měřeno dle ČSN ISO 79542 |
|
NO2 |
100 µg . m-3 |
|
|
CO |
5000 µg . m-3 |
|
|
O3 |
100 µg . m-3 |
|
|
Prach frakce PM10 3 |
150 µg . m-3 |
Měřeno na speciálním filtru |
|
Prach frakce PM2,5 3 |
80 µg . m-3 |
Měřeno na speciálním filtru |
1 – již zrušena, byla nahrazena ČSN EN ISO 4833
2 – již zrušena, byla nahrazena ČSN ISO 21527-1 a ČSN ISO 21527-2
3 – frakce PM 10 a 2,5 prachové částice s převládající velikostí 2,5 resp. 10 um, které projdou speciálním selektivním filtrem s 50 % účinností
3.5. Nařízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Toto Nařízení vlády upravuje požadavky na ochranu zdraví zaměstnanců a vychází z požadavků EU na ochranu zdraví při práci. Zaměřuje se všeobecně na identifikaci a omezování rizik. Zohledňuje rovněž požadavek na osvětlení pracoviště (§ 45) s ohledem na charakter prováděné práce.
Vyjmenované požadavky:
- Pokud je na pracovišti vykonávána trvalá práce a je osvětlováno denním světlem, musí být okna vybavena žaluziemi, bránícími oslnění. Dále musí být dodrženo:
- denní složka sdruženého osvětlení vyjádřená činitelem denní osvětlenosti D, minimální Dmin 0,5 % a průměrná Dm 1 % musí být splněna ve všech případech, tedy i při bočním nebo kombinovaném osvětlení dle *)
- celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností Êm = 200 lx.
Pokud je na pracovišti vykonávána trvalá práce a je osvětlováno sdruženým osvětlením, musí být dodrženy tyto minimální hodnoty:
denní složka sdruženého osvětlení vyjádřená činitelem denní osvětlenosti D, minimální Dmin 0,5 % a při horním a kombinovaném denním osvětlení i průměrný Dm = 1 %,
doplňující celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností Êm = 200 lx.
Toto Nařízení vlády připouští rovněž zřízení pracoviště, kde nebudou uvedené hodnoty osvětlení dodrženy např. z důvodu citlivosti materiálu na určité vlnové délky nebo citlivosti na denní světlo. V takovém případě ale stanovuje přísnější požadavky na celkové umělé osvětlení a to tak, že musí být dodržena minimální hodnota celkového umělého osvětlení vyjádřeného udržovanou osvětleností Êm = 300 lx; osvětlovací soustavy se zde zřizují tak, aby hodnoty udržované osvětlenosti byly nejméně takové, jako stanoví příslušná česká technická norma k osvětlování vnitřních pracovních prostorů**).
*) ČSN 73 0580 Denní osvětlení budov, ČSN 36 0020 Sdružené osvětlení a ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory.
**) ČSN EN 12464-1 Osvětlení pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory.
ČSN EN 12464-2 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 2: Venkovní pracovní prostory.
Tabulka 5. Specifikace osvětlení dle ČSN EN 12464-1 Průmyslové a řemeslné činnosti – výroba a zpracování textilií
|
Druh prostoru, úkolu nebo činnosti |
Em Ix |
UGRL |
Uo |
Ra |
Specifické požadavky |
|
pracovní místa a pásma v prádelnách, rozvolňování balíků |
200 |
25 |
0,6 |
60 |
|
|
mykání, praní, žehlení, práce u trhacích strojů, (protahování) posukování, česání, šlichtování, vytloukání karet, předpřádání, předení juty a konopí |
300 |
22 |
0,6 |
80 |
|
|
dopřádání, skaní, soukání, navíjení |
500 |
22 |
0,6 |
80 |
Zabránit stroboskopickému jevu. |
|
snování, tkaní, oplétání - paličkování, pletení |
500 |
22 |
0,6 |
80 |
Zabránit stroboskopickému jevu. |
|
šití, pletení z jemných přízí, najímání oček (řetízkování) |
750 |
22 |
0,7 |
80 |
|
|
navrhování, kreslení vzorků |
750 |
22 |
0,7 |
90 |
4000 K ≤ Tcp ≤ 6500 K |
|
dokončování, barvení |
500 |
22 |
0,6 |
80 |
|
|
sušárny |
100 |
28 |
0,4 |
60 |
|
|
automatizovaný potisk látek |
500 |
25 |
0,6 |
80 |
|
|
nopování, vyšívání, čištění |
1 000 |
19 |
0,7 |
80 |
|
|
kontrola barvení |
1 000 |
16 |
0,7 |
90 |
4000 K ≤ Tcp ≤ 6500 K |
|
scelování |
1 500 |
19 |
0,7 |
90 |
4000 K ≤ Tcp ≤ 6500 K |
|
výroba klobouků |
500 |
22 |
0,6 |
80 |
|
Tabulka 6. Specifikace osvětlení dle ČSN EN 12464-1 Veřejné prostory - Muzea
|
Druh prostoru, úkolu nebo činnosti |
Em Ix |
UGRL |
Uo |
Ra |
Specifické požadavky |
|
exponáty necitlivé na světlo |
- |
- |
- |
- |
Osvětlení se stanoví podle požadavků na prezentaci. |
|
exponáty citlivé na světlo |
- |
- |
- |
- |
1. Osvětlení se stanoví podle požadavků na prezentaci. 2. Prvořadá je ochrana před degradačním zářením. |
Tabulka 7. Specifikace osvětlení dle ČSN EN 12464-1 Veřejné prostory - Veletrhy, výstavní haly
|
Druh prostoru, úkolu nebo činnosti |
Em Ix |
UGRL |
Uo |
Ra |
Specifické požadavky |
|
celkové osvětlení |
300 |
22 |
0,4 |
80 |
|
Vysvětlivky zkratek:
UGRL - maximální mezní hodnoty indexu oslnění podle UGR (limity indexu oslnění UGRL podle systému jednotného hodnocení oslnění), které platí pro danou situaci uvedenou ve sloupci 1
Uo - minimální rovnoměrnost osvětlení UQ na srovnávací rovině pro udržované osvětleností uvedené ve sloupci 2
Ra - minimální indexy podání barev pro situace uvedené ve sloupci 1. Sloupec 6 uvádí specifické požadavky pro situace uvedené ve sloupci 1.
3.6. The Museums Standard Programme – aktivita Heritage Council of Ireland
V některých zemích se projevuje snaha o unifikaci požadavků a doporučených postupů na úrovni oborových organizací. Příkladem takové aktivity je irská organizace The Heritage Council a jeho The Museum Standards Programme, v rámci níž jsou vydávána obecná standardizovaná doporučení pro provoz muzeí a archivů. Opatření jsou relativně stručná a obecná, bez konkrétně specifikovaných parametrů (viz. (10) anebo (11)).
3.7. Požadavky na prostředí v muzeích v odborné literatuře
Problematikou měření parametrů prostředí i hledání jejich vhodných limitů se v odborné literatuře zabývá celá řada autorů. Často citovaným zdrojem je kniha G. Thomsona Museum Environment (12), kde se uvádí mj. následující limity:
Tabulka 8. Limitní hodnoty teploty, vlhkosti a osvětlení dle (12)
|
Parametr |
Ideální hodnota |
Prakticky akceptovatelná hodnota |
|
teplota |
19±1 °C |
Stabilní mezi 18-25 °C |
|
Relativní vlhkost |
50±2 % |
Trvale mezi 40-65%, výkyvy <5%/h |
|
osvětlení |
50 – 250 lx, podíl UV složky <75 µW/lm |
Max 200 000 lx.hod ročně |
4. Závěr
Zatímco základní principy degradace textilních sbírkových předmětů polutanty jsou dobře známy a popsány, limity kritických veličin nejsou v legislativních či dalších odborných pramenech zcela sjednoceny. Dá se nicméně říci, že sledované veličiny a jejich limitní hodnoty se v různých dokumentech signifikantně neliší a dílčí rozdíly nemají tedy s velkou pravděpodobností zásadní vliv na dynamiku degradace textilních předmětů. Navíc v mnoha případech nelze uvažovat pouze absolutní velikosti jednotlivých ukazatelů, ale též jejich kombinace (například zvýšená koncentrace oxidu siřičitého nebude vadit v prostorách s nižší vlhkostí) a rychlost jejich časové změny (týká se zejména vlhkosti a teploty).
Kritické pro udržení kondice sbírek textilií v současné době není hlídání a regulace podmínek v depozitářích (kterým muzea věnují poměrně značnou pozornost), ale spíše malý důraz na monitoring a úpravu prostředí v dalších prostorách, kde se předmět může vyskytovat (pracovny, konzervátorská a restaurátorská pracoviště). I zde se totiž předměty obvykle nacházejí dostatečně dlouho na to, aby mohly být vlivem vysokých dávek osvětlení, teploty či nadměrného množství polutantů poškozovány.
Literatura
1. Kučerová, Irena a kol. koroze a degradace materiálů - učební texty. [Online] [Citace: 13. únor 2012.] http://www.vscht.cz/met/stranky/vyuka/predmety/koroze_materialu_pro_restauratory/kadm/pdf/3_6.pdf
2. Kopecká, Ivana a Nejedlý, Vratislav. Průzkum historických materiálů - Analytické metody pro restaurování a památkovou péči. Praha : Grada Publishing, a.s., 2005. ISBN 80-247-1060-9.
3. Lee, Taekhee. Culturability and concentration of indoor and outdoor airborne fungi in six single-family homes. Atmospheric Environment. 2009, Sv. 40.
4. Salonen, H. Fungi and bacteria in mould-damaged and non-damaged office environments in a subarctic climate. Atmospheric Environment. 41, 2007.
5. Kuo, Yu-Mei. Seasonal fungus prevalence inside and outside of domestic environments in the subtropical climate. Atmospheric Environment. 28, 1994, Sv. 19.
6. Zákon 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Sbírka zákonů ČR. 2000.
7. ČSN ISO 11799. Informace a dokumentace - Požadavky na ukládání archivních a knihovních dokumentů. Praha : Český normalizační institut, 2006.
8. Vyhláška 645/2004 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. Sbírka zákonů ČR. 2004.
9. Vyhláška č.6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Sbírka zákonů ČR. 2003.
10. The Heritage Council. web Heritage Council Irsko. [Online] [Citace: 14. únor 2012.] http://www.heritagecouncil.ie/fileadmin/user_upload/Publications/Museums_and_Archive/3-4.pdf.
11. The Heritage Council. Web Heritage Council Irsko. [Online] [Citace: 14. únor 2012.] http://www.heritagecouncil.ie/fileadmin/user_upload/Publications/Museums_and_Archive/3-1.pdf.
12. Thomson, G. The Museum Environment. Oxford : Butterworth - Heinemann, 1995.