7. pH prostředí
Prostředí, ve kterém se exponát vyskytuje, musí odpovídat jeho potřebám. Zásadní vliv má pH v případě dlouhodobého uložení v depozitářích. V případě textilních exponátů je třeba rozlišovat materiály vyrobené z celulózových vláken (bavlna, juta, len) a keratinových vláken (vlna, hedvábí). Tyto materiály vyžadují odlišné podmínky nejen při dlouhodobém uložení, ale především při mokrém zpracování (praní). Samostatnou oblastí z hlediska volby vhodného pH je pak kombinace více typů materiálů na jednom exponátu.
Vliv pH má význam především v případě přímého kontaktu exponátu s jinými druhy materiálu, např. prokládacím papírem s alkalickou rezervou (obvykle zajištěnou 2-3 % uhličitanu vápenatého nebo hořečnatého).
Materiály obsahující celulózová vlákna – kyselé prostředí poškozuje vlákna, dochází ke vzniku hydroxyselulózy, klesá polymerační stupeň a tím i pevnost vláken. Při dlouhodobém působení může dojít až k rozpadu materiálu. Z tohoto důvodu je vhodné dlouhodobě zajistit alkalické prostředí pH >7. Za vyhovující lze považovat např. prokládací papíry s alkalickou rezervou, které přiměřeně chrání exponát rovněž před možnými účinky „kyselých“ plynů z ovzduší (NOx, SO2).
Materiály obsahující keratinová vlákna – peptidické řetězce keratinových vláken se vyznačují izoelektrickým bodem, ve kterém je materiál v „disociační rovnováze“ a je nejvíce odolný chemickým vlivům. Izoelektrický bod pH 4,5 – 6,5. Je zřejmý posun do oblasti pH < 7 tj. pro tyto materiály je vhodné mírně kyselé prostředí. Silně alkalické prostředí vede k rychlé hydrolýze řetězců a ke ztrátě mechanické pevnosti vláken. Z hlediska uložení a přímého kontaktu je vhodné volit neutrální materiály, např. tenké netkané textilie z polypropylenových vláken. Papír s alkalickou rezervou je pro přímý kontakt s vlnou a hedvábím zcela nevhodný.
Kombinace materiálů – exponáty s kombinací různých materiálů vyžadují individuální přístup. Restaurátor/konzervátor by měl znát materiálové složení jednotlivých částí a zohlednit jejich stav z hlediska jejich stáří, opotřebení, znečištění, poškození atd. Podle všech těchto informací by měl vybrat takové podmínky, které exponát nejméně poškodí. Je velmi pravděpodobné, že ideální podmínky nebude možné vybrat vůbec. V takovém případě by měl zvážit, zda je zásah vhodné provádět. Při dlouhodobém uložení takových materiálů by mělo být pH zvoleno přibližně v neutrální oblasti.